neděle 13. ledna 2008

Assassin's Creed pokořen

Tak se mi včera podařilo dohrát Assassina. Celkem se mi po Altairovi bude stýskat. Proč? Dohráno, šmytec, žádný důvod hrát to znova. Bylo to krásné, ale podruhé už by to to kouzlo nemělo. Ještě před tím, než sem si hru koupil sem přečetl několik recenzí a diskusí na internetu. Odpůrci i fanoušci mají v lecčems pravdu a zde je i můj pohled. Pohled fanouška.

Za celou dobu hraní sem se nesetkal s žádnými bugy. Podle hráčů diskutujících na internetu sem asi spíš vyjímka. Takže tady nic záporného nemohu říct. Snad jen stín postav v některých cut-scénách z neznámého důvodu chyběl. +
Co se délky hry týče, sem spokojen. Altairovo dobrodružství bylo dlouhé tak akorát. Další nastavování příběhu by bylo spíš na škodu. +
Úžasná grafika, animace, herní prostředí, "živá města", propracovaný soubojový systém. +
Co mě trošku dost vadilo byla absence titulků. Anglicky se celkem domluvím, ale tady mi toho z příběhu utíkalo víc, než by bylo zdrávo. Nicméně je pravda, že dost věcí sem si v poslední fázi hry domyslel. -

Začátek hry má spád, první souboje, první výslechy, první šplh na "rozhlednu", první vražda. + V tomto okamžiku se hra přehoupne do druhé fáze - lehký stereotyp, naštěstí teprve začínáme objevovat druhé a třetí město (je zde Akra, Damašek a Jeruzalém). Po dokončení vraždy ve třetím městě nastupuje trošku větší stereotyp. Stále děláme to stejné. Šplháme po věžích a zjišťujeme informace o terči našeho útoku. Občas zachráníme před násilníky nějakého toho občana města, jinak je pořád dokola to samé. Abych se přiznal, u posledních dvou vražd jsem se pokusil vyšetřovaní co nejvíc zrychlit. - Ovšem finální vraždy jako takové mají vždy své kouzlo a u každé jsem se výborně bavil (ne, opravdu nejsem pošahanej maniak:)) + Závěr hry nabere zběsilý spád, který vám vynahradí veškerý předešlý stereotyp.
+ Mé nadšení ovšem trošku ochablo při závěrečném souboji. Nejprve se Vám totiž postaví všichni, které jste už jednou poslal pod zem a pak i váš mistr, prospěchářský šmejd, který se kouzlem naklonuje a při souboji mizí, aby se vzápětí objevil na jiném místě. Na to, jak je v této hře všechno směřovánu k realismu - žádná kouzla a čáry během hry nepotkáte - je ten závěr trošku šlápnutím mimo. - Nicméně je pravda, že pokud by závěrečný souboj šel vyřešit, jako jakýkoliv jiný ve hře, byla by to trošku rychlovka, což je u hlavního bose nežádoucí. Každopádně sečteno-podtrženo, Altairův příběh ve mě zanechal hlavně ty pozitivní dojmy. Za utracené peníze jsem dostal kvalitní porci interaktivní zábavy.

Závěrečné kecánky
v současnosti před titulkami směřují jasně ke druhému dílu. Nevím jak vy, ale já se na něj těším už teď.

Žádné komentáře: