Yakuza 4, poznámky k recenzi

Na recenzi pro Gamerock jsem po úchvatném Mass Effectu 2 dostal Yakuzu 4. Prvních pár hodin jsem si říkal, že je to za trest, ale už jsem si zvyknul na styl "hraní" - 5 minut animace, 2 minuty odklikávání rozhovorů, 30 vteřin akce...

Využiji svůj blog, abych si udělal pár poznámek a při recenzování na nic nezapomněl.

Příběh
- famózní pohled do světa japonské mafie v Tokiu
- 4 hratelné hlavní postavy, každá se zajímavým pozadím a motivy
- nemožnost "voleb" mezi dobrem a zlem, byť si o to některé situace říkají
- vyprávěný prostřednictvím geniálních animací
- možnost kdykoliv si prohlédnou, jak se vyvíjí storyline jednotlivých postav (i vedlejších)

Hratelnost
- bojovka s příběhem, není to klon GTA, město  je spíše prostředek než nástroj
- několik prvních HODIN téměř neexistuje, koukáte na animace, odklikáváte rozhovory, občas někomu jednu natáhnete
- s postupem času začnete objevovat, co vše se dá ve městě dělat, bohužel obchody, hospody a herny nejsou označené na mapě příliš přehledně - barevné bloky, kolem kterých běháte než najdete vchod.
- opravdu příšerně řešené rozhovory bez dabingu, které by mohly být součástí animací, které často jen na pár "kliků" přeruší
- několik vedlejších úkolů, které protahují hratelnost, nepovinné
- hledání bonusových předmětů
- chodíte po svých - žádné automobilové honičky
- zbraně mají omezený počet úderů než se rozpadnou, ale dají se vylepšovat u obchodníka (když ho najdete:))
- na odhadovaných 20-25 hodin hry připadá zhruba 6 hodina animací
- rekapitulace Yakuzy 1-3 v menu

Minihry
- scouting hostesek pro klub a jejich oblékání
- trénink bojovníků pro turnaje
- kulečník
- hry v SEGA herně
- karaoke
- masáže
- ping-pong
- mahjong
-...

Grafika
- příběhové animace - vynikající
- hlavní postavy - vynikající
- vedlejší postavy - průměrné
- komparz - podprůměrné
- město - rozporuplné, působí jako potěmkinovy vesnice, plné neviditelných bariér. Místa, kam můžete vstoupit nejsou označena na mapě, občas máte pocit, že podloubím se musí dát v pohodě projít, ale hra vás tam nepustí. Barevně je město zajímavé (neony, reklamy, žádná šeď a nuda), ale grafika působí zastarale.
- interiéry -dobře zpracované
- auta zaparkovaná v ulicích  vypadají přímo odpudivě.

Zvuky
- nic světoborného, hekání při bitkách a ruchy ulice
- textové rozhovory bez dabingu jsou utrpením a pokud jsou u sidequestů, tak je lepší je odklikat a nezabývat se jimi
- dabing -japonský, zajímavé, dotváří atmosféru, ale radši bych  poslouchal angličtinu než četl titulky
- hudba - ničím nezaujme, hraje málokdy

FIFA 50h

Ne že bych u PS3ky strávil málo času. To rozhodně ne. Stačí se podívat na statistiky, které nabízejí některé hry. Přesto mě dneska docela shockla FIFinA, když v ní naskočila trofej za 50 hodin na hřišti. Týpci, co mě drtěj v multiplayeru maj sice nahráno X-krát tolik, ale spíš sem si tak říkal, že kdybych těch 50 hodin strávil na skutečném hřišti, tak sem možná včera nemusel sledovat debakl mých Nebušic se Stodůlkami 70 minut ze střídačky...

Hra, na kterou se nejde netěšit - L.A Noire - článek pro GAMEROCK/ROCK ON

Pokud bych měl jmenovat jedno jediné vývojářské studio, jehož hry mě ještě nikdy nezklamaly a vždycky nabídly vynikající poměr cena/herní doba/zábava, byl by to Rockstar.  A právě tým, který má na svědomí třeba Red Dead Redemption nebo GTA4, připravuje detektivku, která nemá v historii elektonické zábavy obdoby.

Do vašich spárů se dostane Cole Phelps, detektivní nula (ale každopádně hrdina z 2. Světové války), která by měla pod vaším vedením vystoupat až na úplný vrchol pomyslného žebříčku vnitřní hierarchie LAPD. Vaším hřištěm bude Los Angeles, situované do 40-tých let minulého století a všichni dobře víme, že Rockstar  (nejen)městské akce prostě umí.  Nicméně na rozdíl od GTA, L.A. Noire nestaví hratelnost na volném pohybu po otevřeném světě. Svým způsobem se zde využití městských kulis blíží spíše Mafii 2. Nečekejte tedy žádné kulečníkové seance nebo randění v barech. To však neznamená, že se nedočkáte automobilových honiček nebo přestřelek na staveništích či v docích, kde se odehrávají drogové kšefty.

Abychom se tedy ještě více přiblížili k tomu, o čem hra bude…Váš nadřízený vám na policejní stanici přidělí případ a bude jen a jen na vás, jak se s ním poperete. Čekají vás prohlídky místa činu, sběr důkazů a výslech podezřelých. Všechny kousky mozaiky vyšetřovaných případů se vám budou ukládat do zápisníku, abyste si stále mohli dávat 2 a 2 dohromady. Když pak dostanete podezřelého k výslechu, přijde na řadu jedna z nejpromakanějších částí hry. Všechny postavy mají totiž s neskutečným smyslem pro detail zpracovány obličeje a jejich mimiku. Pozorování změn ve tváři vyslýchaného bude svým způsobem „hříčka“ ve hře, která bude v konečném důsledku ovlivňovat směr, kterým se váš dialog s podezřelým bude ubírat. Na vás bude rozhodnout, jestli Cole povede výslech drsně, zda bude podezřelému věřit nebo zda bude hrát na city. Jestli tuto část hry dokážou hoši z Rockstaru zpravovat tak, jak to již pár měsíců prezentují, máme se skutečně na co těšit.

L.A. Noire má tu výhodu, že Heavy Rain objevil určitou díru na trhu,  protože  fanoušků detektivek je dost a dost a pokud jsou zároveň i fanoušky her, neměli příliš možností, jak se „vyřádit“.  Jestli se dočkáme vybroušeného herního diamantu nebo laciné bižuterie se dozvíme již 20. května. Já věřím v ten diamant.