Recenze Table Top Racing

Motorstorm RC dal svého času lehce vzpomenout na zašlou slávu legendární hry Micro Machines a Table Top Racing se tyto vzpomínky snaží rozjitřit ještě více. Kdo by se nechtěl prohánět s angličáky po jídelních stolech, skákat přes vidličky a vyhýbat se zbytkům jídla? Pokud jste Micro Machines nikdy nehráli, vězte, že koncept je směšně jednoduchý. Lidské obydlí, kuchyňský stůl, na něm trať mezi zbytky od večeře, řvoucí motory, power-upy, boj o každou pozici...

Table Top Racing nepřináší nic převratného ale přitom je to hra poměrně dobře hratelná. Na 8 (respektive obousměrně 16ti) tratích si můžete odjezdit 3 různě složité šampionáty, speciální driftovací závody a závody se speciálními kritérii.  V garáži máte na výběr slušnou sbírku mikrobusů, závoďáků, SUVček, ale třeba i zmrzlinářské auto a všechny tyto samohyby můžete přebarvovat a vylepšovat za kredity získané při závodech. Během závodů si se soupeři vyměňujete pozdravy v podobě raket, min či EMP, využíváte zkratky…

Všechno to zní tak hrozně zábavně, ale bohužel to taková sláva není. Jedno-dvě odpoledne hře určitě rádi věnujete a zabavíte se, ale pak pravděpodobně skončí v propadlišti dějin. Třeba posledním Sonicovým závodům, které mají v mé Vitě čestné místo, nesahá Table Top Racing ani po Knucklesovi kotníky. Problémem je také prapodivně fungující vyhledávání soupeřů pro multiplayerová klání. Snad z 50ti pokusů jsem se připojil do 3 her, z toho 2 v průběhu závodů spadly.

Takže pro koho je vlastně tato hra určena? Pro pamětníky, kteří pamatují Micro Machines off-line multiplayer s kamarádem na jedné klávesnici u 386ky za 60000,-? Nebo pro děti, jejichž rodiče nechtějí vypláznout tvrdě vydělané peníze za Sonic All Stars Racing Transformed? Já spadám do té první kategorie a je fakt, že na nostalgickou notu Table Top Racing hraje docela dobře. Jó, kdyby pořádně fungoval ten multiplayer, tak bych si ho snad i jednou za čas pustil. Takhle po odjetí off-line šampionátů, pac a pusu a delete.

+ Micro Machines jsou zpět
+ Vozový park, vylepšování aut
+ Hezké, byť triviálně navržené tratě
- Špatně fungující multiplayer
- Žádná motivace k dalšímu hraní po odjetí všech off-line šampionátů

Verdikt

K závodním hrám se většinou přistupuje jako ke sportovním. Když odjedu sezónu v F1 a vyhraju jí, tak to přece neznamená, že jsem dohrál nějakou kampaň. Klidně si dám další sezónu a další a další. Proto si pořizuju závodní hru. Jiný případ jsou Needy s příběhem. Tam jsem nikdy neměl motivaci začít znovu. Každopádně Table Top Racing nemá ani příběh, ani neláká k dalšímu hraní po dojetí všech off-line šampionátů. To je základní nedostatek hry, která by mohla být oslavována jako Micro Machines nové generace. Nebude. Skončí v propadlišti dějin. Přesto jsem trochu rozpolcený, úplně špatná hra to totiž taky není.

Recenze Pure Pool

Hrát na gamepadu fotbaly, hokeje či baskety má svůj smysl. S Ronaldem si jen tak nezakopete, na Old Trafford se jen tak neproběhnete, s Kobe Bryantem si jen tak neplácnete po povedeném doskoku. Ale jaké má proboha kouzlo hraní digitálního kulečníku? 

Tvůrci Hustle Kings se rozhodli, že nějaký jejich výtvor by neměl chybět také na PS4, a tak světlo světa spatřil Pure Pool. Hustle Kings zpětně hodnotím velice kladně. Sice to bude odporovat prvnímu odstavci této recenze, ale hra mě dost bavila, hlavně na Vitě. Pure Poolu by však spíš slušelo jméno Poor Pool. Tam, kde Hustle Kings překypovali obsahem (v rámci možností kulečníkové hry), tam je Pure Pool skutečně minimalistický. Kde jsou různé bary a kluby, křídování tága, bonusové sady koulí,…?

Celou hru si musíte vystačit s jedním stolem v jakémsi baru, ale celé okolí je umělecky rozmazáno, takže vás nebudou při šťouchání rozptylovat žádné kočky, co přišly na drink. Maximálně si můžete změnit barvu plátna a logo na něm. Změna barvy plátna má smysl, protože defaultní růžová je dost… jak to říct slušně… sladká (pokud jste se zúčastnili aukce GayStation, tak se vám možná bude líbit). Mě nejvíc seděly odstíny modré nebo zelené.
No a co tedy vlastně Pure Pool nabízí? 8-Ball a 9-Ball kariéru prokládanou nějakými těmi výzvami, jako je potápění koulí na čas a podobně. Nic převratného. Nesmí chybět on-line klání, s možností vytvořit ligu a jeho off-line varianta hraní proti „DNA profilům“. Hra si prostě stáhne informace o hře živých hráčů a vám pak jejich herní styl předkládá při off-line hrách.
Pure Pool se snaží tvářit se co nejrealističtěji, což ovšem velmi ztěžuje hraní. Chybí pohled kolmo z vrchu na stůl. Můžete si maximálně trochu poodstoupit a chodit kolem. Pomocné čáry, znázorňující, kam koule půjdou, jsou proti většině kulečníkových titulů poměrně krátké. Odhad a trénink tedy hrají v Pure Pool mnohem větší roli než třeba právě v Hustle Kings. Těžko se mi hodnotí jestli PS4 markantně ovlivňuje fyziku hry. Všechny moderní kulečníky mi přijdou tak nějak stejné. Jasně, koule se hezky koulí a hází odlesky, ale čert ví, jestli to nějak ovlivňuje virtuální hratelnost. Asi bych si musel znovu nainstalovat Hustle Kings a přímo to porovnat.

Jak jsem již naznačil, vizuálně je hra minimalistická, ale je třeba říct, že kulečník není hra, která by měla ždímat next gen na hranici výkonu. Zvukař si taky Oscara zřejmě nezaslouží, ale opět… co byste od kulečníku chtěli? Já teda mám odpověď. Mnohem milejší by mi byla simulace reálného hospodského prostředí, se vším tím mumrajem okolo. Prostě by se autoři měli inspirovat v klasické české čtyřce. Pure Pool je totiž opravdu sterilní až nezajímavý titul.

+ players DNA
- žádná pomocná ruka začátečníkům
- velmi strohá prezentace

Verdikt

Pure Pool nemá ani moc plusů, ani moc mínusů. Je to prostě kulečník, který nepřináší nic světoborného a rezignoval na jakékoliv příkrasy. Pojďte si radši šťouchnout do hospody.