MTG: Grand Prix Praha 2011

21. a 22. května 2011 se v krásných prostorách Průmyslového paláce na holešovickém výstavišti, odehrál prestižní turnaj série Grand Prix ve sběratelské karetní hře Magic: The Gathering.

Do prvního hracího dne se zapojilo 1237 hráčů z celého světa. Největší skupinu tvořili podle předpokladů ti domácí. 336 zástupců z České republiky dávalo velkou naději, že se mezi 144 nejlepších hráčů, kteří postupovali do druhého hracího dne, dostane alespoň část z nich. Druhá největší výprava dorazila z Německa – 265 hráčů. Ze Slovenska přijelo 59 hráčů. Nejexotičtější účastníci byli například ze Singapuru, Sierry Leone nebo Nového Zélandu. Vzhledem k tomu, že ti nejlepší hráči z celého světa mají od společnosti Wizards Of The Coast zaplacené letenky, bylo možné v Holešovicích potkat opravdu pestré spektrum národností. Ze všech myslitelných koutů světa byl také tým rozhodčích. Mužů a žen, kteří zajišťovali hladký průběh turnaje, bylo celkem 70.

V sobotu hráči odehráli celkem 9 kol ve formátu „sealed“ se třemi nejnovějšími edicemi Magic: The Gathering. Při tomto formátu si hráči na turnaj nepřinesou vlastní hrací balíček, ale staví si ho až na turnaji z 6 doplňkových balíčků, které dostanou až na místě. Jedno hrací kolo trvá 50 minut a hráči proti sobě hrají na 2 vítězné zápasy. Hráči, kteří vyhráli některý z kvalifikačních turnajů a hráči světové špičky s nejvíce turnajovými body, mají v prvních 3 kolech automatickou výhru – tzv. bye. Známé tváře se tedy u hracích stolů začaly objevovat až od čtvrtého kola.

Hráči, kteří nehráli hlavní turnaj, měli možnost zúčastnit se mnoha menších turnajů nebo si nechat podepsat své karty od ilustrátorů.

144 přežilo v hlavním turnaji do neděle. Ve hře už v tu chvíli bylo „pouze“ 26 českých hráčů. Ti, kteří nepostoupili do druhého dne, si mohli zahrát například kvalifikační turnaj na Pro Tour Nagoya. V "main eventu" následovalo 6 kol tzv. draftů. U stolu sedí 8 hráčů a každý dostane 3 doplňkové balíčky. Všichni otevřou ten první, vyberou si z něj jednu kartu a pošlou ho hráči vedle sebe. Když si takto postupně rozeberou všechny karty, postaví si z nich balíček pro hru. Jak přibývala odehraná kola, bylo stále jasnější, že se mezi 8 nejlepších hráčů turnaje probojuje alespoň jeden zástupce České republiky a jeden ze Slovenska. Nakonec to dopadlo ještě lépe a do TOP8 postoupili Petr Brožek (28 let, Pardubice, 1x vítěz Mistrovství republiky), Ondřej Baudyš (38, Praha, 3x vítěz MR), Lukáš Blohon (21, Praha) a Robert Jurkovič (33, Trnava, Mistr světa v týmové hře, 1x mistr Slovenska). U finálového „draftovacího“ stolu je doplnili ještě Shuhei Nakamura (29, Tokyo – JPN, hráč roku 2008), Anders Melin (19, Stockholm – SWE, 1x mistr Švédska), Lukasz Cichecki (18, Józefów – POL) a Joel Larsson (19, Stockholm – SWE). 

TOP8 přinesla pro český Magic hned 2 zápisy do historie. Poprvé v ní hráli 3 čeští hráči a poprvé se hrálo české finále. V něm se utkal trojnásobný mistr republiky Ondřej Baudyš s o 17 let mladším Lukášem Blohonem. Nakonec zvítězila zkušenost a Ondřej Baudyš mohl po deváté hodině večerní převzít z rukou organizátorů trofej a jeho konto si přilepší o 3500 USD. Poražený finalista zbohatl o 2300 USD a i další hráči na třetím až 64 místě si odnesli finanční odměny od 1500 do 200 USD.

Recenze na Yakuzu 4 další články pro GAMEROCK/ROCK ON

Není úplně snadné psát pro herní web a přitom nezanedbávat vlastí blog. Vlastně to ani moc nejde dohromady,  protože GAMEROCKu poskytuji exkluzivitu a psát 2 články na jednu hru se mi opravdu nechce. V magazínu ROCK ON články po měsíci zapadnou a tak si vůbec nebudu dělat násilí, že si je zveřejním znovu "u sebe", ale duplicitně recenze pro web by mohla mást vyhledávače a jak říkám - GAMEROCK je v tomto směru na prvním místě. Nicméně budu na ně alespoň odkazovat.

Na začátku května jsem dohrál a zrecenzoval famózní YAKUZU 4 - http://www.gamerock.cz/clanky/recenze/item/300-recenze-yakuza-4

Pro ROCK ON jsem se věnoval představení DIRT 3, Battlefield 3, Call Of Juarez: The Cartel a ještě mám před sebou Deus Ex: Human Revolution. Tyto články se tedy průběžně objeví i zde.

Na stacku mám pak ještě recenzi na LEGO Piráty z Karibiku, které jsem si pořídil minulý víkend a musím říct, že bude rozhodně pozitivní. Už jsem pár LEGO her hrál, ale Johny Depp z kostiček je asi úplně nejlepší:)

Yakuza 4, poznámky k recenzi

Na recenzi pro Gamerock jsem po úchvatném Mass Effectu 2 dostal Yakuzu 4. Prvních pár hodin jsem si říkal, že je to za trest, ale už jsem si zvyknul na styl "hraní" - 5 minut animace, 2 minuty odklikávání rozhovorů, 30 vteřin akce...

Využiji svůj blog, abych si udělal pár poznámek a při recenzování na nic nezapomněl.

Příběh
- famózní pohled do světa japonské mafie v Tokiu
- 4 hratelné hlavní postavy, každá se zajímavým pozadím a motivy
- nemožnost "voleb" mezi dobrem a zlem, byť si o to některé situace říkají
- vyprávěný prostřednictvím geniálních animací
- možnost kdykoliv si prohlédnou, jak se vyvíjí storyline jednotlivých postav (i vedlejších)

Hratelnost
- bojovka s příběhem, není to klon GTA, město  je spíše prostředek než nástroj
- několik prvních HODIN téměř neexistuje, koukáte na animace, odklikáváte rozhovory, občas někomu jednu natáhnete
- s postupem času začnete objevovat, co vše se dá ve městě dělat, bohužel obchody, hospody a herny nejsou označené na mapě příliš přehledně - barevné bloky, kolem kterých běháte než najdete vchod.
- opravdu příšerně řešené rozhovory bez dabingu, které by mohly být součástí animací, které často jen na pár "kliků" přeruší
- několik vedlejších úkolů, které protahují hratelnost, nepovinné
- hledání bonusových předmětů
- chodíte po svých - žádné automobilové honičky
- zbraně mají omezený počet úderů než se rozpadnou, ale dají se vylepšovat u obchodníka (když ho najdete:))
- na odhadovaných 20-25 hodin hry připadá zhruba 6 hodina animací
- rekapitulace Yakuzy 1-3 v menu

Minihry
- scouting hostesek pro klub a jejich oblékání
- trénink bojovníků pro turnaje
- kulečník
- hry v SEGA herně
- karaoke
- masáže
- ping-pong
- mahjong
-...

Grafika
- příběhové animace - vynikající
- hlavní postavy - vynikající
- vedlejší postavy - průměrné
- komparz - podprůměrné
- město - rozporuplné, působí jako potěmkinovy vesnice, plné neviditelných bariér. Místa, kam můžete vstoupit nejsou označena na mapě, občas máte pocit, že podloubím se musí dát v pohodě projít, ale hra vás tam nepustí. Barevně je město zajímavé (neony, reklamy, žádná šeď a nuda), ale grafika působí zastarale.
- interiéry -dobře zpracované
- auta zaparkovaná v ulicích  vypadají přímo odpudivě.

Zvuky
- nic světoborného, hekání při bitkách a ruchy ulice
- textové rozhovory bez dabingu jsou utrpením a pokud jsou u sidequestů, tak je lepší je odklikat a nezabývat se jimi
- dabing -japonský, zajímavé, dotváří atmosféru, ale radši bych  poslouchal angličtinu než četl titulky
- hudba - ničím nezaujme, hraje málokdy

FIFA 50h

Ne že bych u PS3ky strávil málo času. To rozhodně ne. Stačí se podívat na statistiky, které nabízejí některé hry. Přesto mě dneska docela shockla FIFinA, když v ní naskočila trofej za 50 hodin na hřišti. Týpci, co mě drtěj v multiplayeru maj sice nahráno X-krát tolik, ale spíš sem si tak říkal, že kdybych těch 50 hodin strávil na skutečném hřišti, tak sem možná včera nemusel sledovat debakl mých Nebušic se Stodůlkami 70 minut ze střídačky...

Hra, na kterou se nejde netěšit - L.A Noire - článek pro GAMEROCK/ROCK ON

Pokud bych měl jmenovat jedno jediné vývojářské studio, jehož hry mě ještě nikdy nezklamaly a vždycky nabídly vynikající poměr cena/herní doba/zábava, byl by to Rockstar.  A právě tým, který má na svědomí třeba Red Dead Redemption nebo GTA4, připravuje detektivku, která nemá v historii elektonické zábavy obdoby.

Do vašich spárů se dostane Cole Phelps, detektivní nula (ale každopádně hrdina z 2. Světové války), která by měla pod vaším vedením vystoupat až na úplný vrchol pomyslného žebříčku vnitřní hierarchie LAPD. Vaším hřištěm bude Los Angeles, situované do 40-tých let minulého století a všichni dobře víme, že Rockstar  (nejen)městské akce prostě umí.  Nicméně na rozdíl od GTA, L.A. Noire nestaví hratelnost na volném pohybu po otevřeném světě. Svým způsobem se zde využití městských kulis blíží spíše Mafii 2. Nečekejte tedy žádné kulečníkové seance nebo randění v barech. To však neznamená, že se nedočkáte automobilových honiček nebo přestřelek na staveništích či v docích, kde se odehrávají drogové kšefty.

Abychom se tedy ještě více přiblížili k tomu, o čem hra bude…Váš nadřízený vám na policejní stanici přidělí případ a bude jen a jen na vás, jak se s ním poperete. Čekají vás prohlídky místa činu, sběr důkazů a výslech podezřelých. Všechny kousky mozaiky vyšetřovaných případů se vám budou ukládat do zápisníku, abyste si stále mohli dávat 2 a 2 dohromady. Když pak dostanete podezřelého k výslechu, přijde na řadu jedna z nejpromakanějších částí hry. Všechny postavy mají totiž s neskutečným smyslem pro detail zpracovány obličeje a jejich mimiku. Pozorování změn ve tváři vyslýchaného bude svým způsobem „hříčka“ ve hře, která bude v konečném důsledku ovlivňovat směr, kterým se váš dialog s podezřelým bude ubírat. Na vás bude rozhodnout, jestli Cole povede výslech drsně, zda bude podezřelému věřit nebo zda bude hrát na city. Jestli tuto část hry dokážou hoši z Rockstaru zpravovat tak, jak to již pár měsíců prezentují, máme se skutečně na co těšit.

L.A. Noire má tu výhodu, že Heavy Rain objevil určitou díru na trhu,  protože  fanoušků detektivek je dost a dost a pokud jsou zároveň i fanoušky her, neměli příliš možností, jak se „vyřádit“.  Jestli se dočkáme vybroušeného herního diamantu nebo laciné bižuterie se dozvíme již 20. května. Já věřím v ten diamant.