Hned v den nabytí PS3 jsem si pořídil 2 hry. Tou první byl Assassin. U něj to byly skvěle investované peníze. Druhou hrou pak byly Pro Streety. Uplynul měsíc, Needy mám rozjeté zhruba v půlce kariéry a přemýšlím, že je prodám a doplatím si na Burnout Paradise. Proč? Needy mi přirostli k srdci u prvního dílu Undergroundů. U2 byly super, Most Wanted mi přišli nejzábavnější a Carbon naopak nejšitovější. Nicméně byl ještě dost jzábavný na to, abych ho dohrál. No a Pro Streety ho v mém osobním žebříčku nejspíš nahradí. V podstatě nemám důvod je dávat do mechaniky, když můžu hrát cokoliv jiného. No a vzhledem k tomu, že mám NHL08 a sporty se většinou neohrají, už se do té mechaniky asi jen tak nedostanou. Jediné co mě jakž takž baví je drag. Největším zklamáním jsou pak rychlostní disciplíny. Tunění auta mě bavilo naposledy v Most Wanted, kde jsem si s tím docela vyhrál, ale třeba už při Carbonech jsem do vizáže aut příliš nezasahoval. Autosculpture mě nechává naprosto chladným a co se barevnosti týče, vystačím si s hezkým lakem a českou vlaječkou na nárazníku. Co mě však zklamalo nejvíc, jsou zákysy. Needy byly vždycky svým způsobem zábavné tím, jak odsýpaly. Všechno se tak nějak vždycky nenápadně posouvalo kupředu a vy jste se těšili na další a další závody. Tady se často dostanu do situace, kdy mám vyhráno 6 ze 6 závodů, ale k dominování v závodním dni mi chybí 30 bodů, které nemůže nikde najet i kdybych se rozkrájel. No dobře, tak zkusím trošku poladit auto na drag. Výsledkem je o 29 bodů víc, takže než abych se s tím rozčiloval dál, raději z nejtěžší úrovně hru snížím na střední a hned poskočím o 1000 bodíků. Přitom dám soupeřům na "minutovém" oválu ve třech kolech 25 vteřin a veškerá zábava je ta tam. Jo, jsem sice dál, otevřel se mi další závodní den, ale vlastně z toho ani nemám radost.
NFS Pro Street je pro mě prostě pouze průměrný závodní titul v japano-gangsta-jánevimcoještě stylu. Asi brzo opustí můj příbytek. Proč ho taky doma sušit, když den ode dne klesá jeho cena a na cestě je Fallout 3 a GTA4.
středa 30. ledna 2008
středa 23. ledna 2008
Děs běs....
Řeč dnes bude o prodávání a "čenžování" her na PS3. Po dohrání Assassina sem měl samozřejmě zálusk na něco jiného. Assassina jsem tedy nabídl na GAMEBAZARU. Za 1200,-. Což o to. Uspěl sem a dnes už místo něj smažím NHL 08, ale během těch pár dnů, co tam moje nabídka visela, jsem se virtuálně setkal s takovou bandou hňupů, že to snad ani neni normální. A to ještě není nic proti tomu, když nějakou hru chcete koupit. Nabídky jsou občas dost lákavá - třeba Call Of Duty 4 za 800,-. Jenže po zavolání na kontakt Vás nějakej capart na druhé straně vyřve d ču**ků, že žádnej inzerát nedal, v lepším případě si dotyčné začne spekulovat, jestli by mu někdo jiný nedal víc, nebo prostě v okamžiku, kdy jste domluveni a zbývá si dohodnou sraz na předání, přestane komunikovat úplně. Vrcholem podivnosti je pak pár lidí, kteří nabízejí za směšné ceny zaručeně nové a nerozbalené hry, které byl zřejmě nevhodným dárkem. Maj asi natvrdlý rodiče, když jim k Vánocům dali 25 nevhodnejch dárků. Prostě sou to překupnický šmejdi. Možná to někomu nevadí, ale já radši zajdu třeba do Presta v Praze ve Zlatnické, zaplatim o 2 kilka víc, ale mám z toho dobrej pocit. Navíc nemusim šaškovat s dobírkama což spoustu výměny chtivých hráčů dělá. Podle jejich logiky půjdu na poštu poslat jim svou hru na dobírku třeba za litr. Pak si půjdu na poštu pro peníze a pak znova pro hru, kterou pošlou na dobírku oni mě s penězma co sem inkasoval za tu svou. To je fajn, 3x na poštu + připlatit poštovný, byť oboustranně. Už to, že místo výměny kus za kus, musim platit vlastně kilo navíc za poštovný, tuto transakci odsuzuje mimo hru. To si radši koupim za ušetřenej čas (čas jsou peníze, pro nechápavé) nějakou hru v kamenném obchodě.
neděle 13. ledna 2008
Assassin's Creed pokořen
Tak se mi včera podařilo dohrát Assassina. Celkem se mi po Altairovi bude stýskat. Proč? Dohráno, šmytec, žádný důvod hrát to znova. Bylo to krásné, ale podruhé už by to to kouzlo nemělo. Ještě před tím, než sem si hru koupil sem přečetl několik recenzí a diskusí na internetu. Odpůrci i fanoušci mají v lecčems pravdu a zde je i můj pohled. Pohled fanouška.
Za celou dobu hraní sem se nesetkal s žádnými bugy. Podle hráčů diskutujících na internetu sem asi spíš vyjímka. Takže tady nic záporného nemohu říct. Snad jen stín postav v některých cut-scénách z neznámého důvodu chyběl. +
Co se délky hry týče, sem spokojen. Altairovo dobrodružství bylo dlouhé tak akorát. Další nastavování příběhu by bylo spíš na škodu. +
Úžasná grafika, animace, herní prostředí, "živá města", propracovaný soubojový systém. +
Co mě trošku dost vadilo byla absence titulků. Anglicky se celkem domluvím, ale tady mi toho z příběhu utíkalo víc, než by bylo zdrávo. Nicméně je pravda, že dost věcí sem si v poslední fázi hry domyslel. -
Začátek hry má spád, první souboje, první výslechy, první šplh na "rozhlednu", první vražda. + V tomto okamžiku se hra přehoupne do druhé fáze - lehký stereotyp, naštěstí teprve začínáme objevovat druhé a třetí město (je zde Akra, Damašek a Jeruzalém). Po dokončení vraždy ve třetím městě nastupuje trošku větší stereotyp. Stále děláme to stejné. Šplháme po věžích a zjišťujeme informace o terči našeho útoku. Občas zachráníme před násilníky nějakého toho občana města, jinak je pořád dokola to samé. Abych se přiznal, u posledních dvou vražd jsem se pokusil vyšetřovaní co nejvíc zrychlit. - Ovšem finální vraždy jako takové mají vždy své kouzlo a u každé jsem se výborně bavil (ne, opravdu nejsem pošahanej maniak:)) + Závěr hry nabere zběsilý spád, který vám vynahradí veškerý předešlý stereotyp. + Mé nadšení ovšem trošku ochablo při závěrečném souboji. Nejprve se Vám totiž postaví všichni, které jste už jednou poslal pod zem a pak i váš mistr, prospěchářský šmejd, který se kouzlem naklonuje a při souboji mizí, aby se vzápětí objevil na jiném místě. Na to, jak je v této hře všechno směřovánu k realismu - žádná kouzla a čáry během hry nepotkáte - je ten závěr trošku šlápnutím mimo. - Nicméně je pravda, že pokud by závěrečný souboj šel vyřešit, jako jakýkoliv jiný ve hře, byla by to trošku rychlovka, což je u hlavního bose nežádoucí. Každopádně sečteno-podtrženo, Altairův příběh ve mě zanechal hlavně ty pozitivní dojmy. Za utracené peníze jsem dostal kvalitní porci interaktivní zábavy.
Závěrečné kecánky v současnosti před titulkami směřují jasně ke druhému dílu. Nevím jak vy, ale já se na něj těším už teď.
Za celou dobu hraní sem se nesetkal s žádnými bugy. Podle hráčů diskutujících na internetu sem asi spíš vyjímka. Takže tady nic záporného nemohu říct. Snad jen stín postav v některých cut-scénách z neznámého důvodu chyběl. +
Co se délky hry týče, sem spokojen. Altairovo dobrodružství bylo dlouhé tak akorát. Další nastavování příběhu by bylo spíš na škodu. +
Úžasná grafika, animace, herní prostředí, "živá města", propracovaný soubojový systém. +
Co mě trošku dost vadilo byla absence titulků. Anglicky se celkem domluvím, ale tady mi toho z příběhu utíkalo víc, než by bylo zdrávo. Nicméně je pravda, že dost věcí sem si v poslední fázi hry domyslel. -
Začátek hry má spád, první souboje, první výslechy, první šplh na "rozhlednu", první vražda. + V tomto okamžiku se hra přehoupne do druhé fáze - lehký stereotyp, naštěstí teprve začínáme objevovat druhé a třetí město (je zde Akra, Damašek a Jeruzalém). Po dokončení vraždy ve třetím městě nastupuje trošku větší stereotyp. Stále děláme to stejné. Šplháme po věžích a zjišťujeme informace o terči našeho útoku. Občas zachráníme před násilníky nějakého toho občana města, jinak je pořád dokola to samé. Abych se přiznal, u posledních dvou vražd jsem se pokusil vyšetřovaní co nejvíc zrychlit. - Ovšem finální vraždy jako takové mají vždy své kouzlo a u každé jsem se výborně bavil (ne, opravdu nejsem pošahanej maniak:)) + Závěr hry nabere zběsilý spád, který vám vynahradí veškerý předešlý stereotyp. + Mé nadšení ovšem trošku ochablo při závěrečném souboji. Nejprve se Vám totiž postaví všichni, které jste už jednou poslal pod zem a pak i váš mistr, prospěchářský šmejd, který se kouzlem naklonuje a při souboji mizí, aby se vzápětí objevil na jiném místě. Na to, jak je v této hře všechno směřovánu k realismu - žádná kouzla a čáry během hry nepotkáte - je ten závěr trošku šlápnutím mimo. - Nicméně je pravda, že pokud by závěrečný souboj šel vyřešit, jako jakýkoliv jiný ve hře, byla by to trošku rychlovka, což je u hlavního bose nežádoucí. Každopádně sečteno-podtrženo, Altairův příběh ve mě zanechal hlavně ty pozitivní dojmy. Za utracené peníze jsem dostal kvalitní porci interaktivní zábavy.
Závěrečné kecánky v současnosti před titulkami směřují jasně ke druhému dílu. Nevím jak vy, ale já se na něj těším už teď.
pátek 11. ledna 2008
The Eye Of Judgment Gazetteer
Scan oficiálního promo materiálu od Wizards Of The Coast (budiž doplněním mého předchozího článku).
středa 9. ledna 2008
The Eye Of Judgment
Pročetl jsem několik PS3 diskuzních fór, které se tématu EOJ věnovaly a Rád bych teď na tomto místě vnesl trošku světla do temného kouta, ve kterém se krčí PS3 hra The Eye Of Judgment a zodpověděl tak některé nevyřčené otázky. Pozor! Toto není recenze hry.
EOJ mají na svědomí firmy SONY a Wizards Of The Coast. Wizardi jsou tvůrcem "matky" sběratelských karetních her - Magic: The Gathering. Já pracuji na marketingu firmy ADC Blackfire Entertainment, tedy na půdě výhradního distributora Wizardů pro ČR, SR a několik dalších zemí. Už tedy zhruba měsíc před tím, než se hra dostala mezi hráče jsme jí měli v práci a testovali jsme a testovali...Měl sem tu čest představit EOJ na Invexu (mimochodem, u našeho stánku díky tomu nebylo vůbec k hnutí, protože...a to je s podivem...SONY se veletrhu s PS3 vůbec neúčastnilo a tudíž ta naše byla zřejmě jediná veřejně přístupná v celém areálu) a vlastně ještě před Invexem jsme hru prezentovali v Praze na Veletrhu hraček. Takže si myslím, že vzhledem k nasbíraným zkušenostem Vám můžu objektivně o hře něco říci.
SONY Czech se k EOJ stavělo od začátku velmi chladně. Částka, kterou měli vyčleněnou pro marketing byla opravdu směšná a tudíž jsme byli rádi, že nám zapůjčili na prezentace aspoň jednu PS3 a HD LCDčko. Pokud si hru někdo z vás chtěl hru koupit v datum, kdy oficiálně vyšla, měl smůlu, protože pro SONY to prostě nebyla priorita a tak vůbec neřešili, že ani speciálka jako třeba JRC ji nemá na skladě. Jestli si dobře pamatuji, tak trvalo víc než tři týdny, než si první šťastlivci mohli hru zahrát (pokud ji neměli ze zahraničí). Navíc jako první měla jít na trh dokonce verze bez kamerky, takže kdo neměl kamerku, musel si jí koupit zvlášť nebo čekat.
Ještě se zmíním o systému distribuce, který přímo souvisí s principem hry. EOJ je v jádru sběratelská karetní hra. Jako třeba již zmíněný Magic. Hráč má svůj vlastní balíček karet, který si vylepšuje a pak pomocí kouzel a bytostí v něm obsažených zkouší porazit svého protivníka. EOJ systém rozšiřuje o to, že karty se vykládají pod kamerku a ta z nich snímá speciální kód a karty se zhmotňují na obrazovce. V základním balení hry je kamerka, plátýnko, disk se hrou a balíček 30ti karet pro jednoho hráče. Tento set distribuuje SONY přes své prodejní kanály. Aby si hru hráč užil, musí si balíček vylepšovat, vyměňovat karty s kamarádama a tvořit si své vlastní strategie a herní postupy. Ty karty "navíc" pak distribuujeme my - Blackfire. A to ve dvou variantách. 1. předkonstruovaný balíček s 30ti kartami (PCD) za 399 Kč a 2. rozšiřující balíček (booster )s 8mi kartami za 115 Kč. Předpoklad pro to, aby se hra dobře prodávala, nebyl splněn už v začátku. PS3 je mezi hráči stále málo a a navíc i z nich se ještě oddělí velké procento, které o hru vůbec neprojeví zájem. člověk z menšího města tak má najednou problém - buď bude hrát přes internet, nebo s kamarádem u sebe v obýváku nebo proti AI. Hra proti AI časem omrzí, protože ze není žádný příběh a tudíž ani motivace opakovaně hrát podobné partie. Kamarád bez PS3 zas asi nebude chtít investovat stovky Korun do karet a přes internet v Čechách na moc hráčů nenarazíte a co si budeme povídat, prodejní čísla hovoří o tom, že v zahraničí taky ne. Takže tu máme hru v začarovaném kruhu se slušným potenciále a mizerným marketingem od SONY.
Princip hry je v tom, že máte hrací plochu 3x3 pole, na které je 5 různých povrchů. Lesy, Voda, Oheň, Pevnina, tajemný tech-povrch Biolith. Na tato pole se vykládají karty za manu, která se každé kolo generuje. Na kartách bytostí je jejich cena, útok, životy, směr kterým po vyložení zaútočí, směr ze kterého jsou nezranitelné, případně další vlastnosti. Některé bytosti na určitém povrchu nepřežijí, takže jsou zde potom třeba kouzla jako zemětřesení, která pole mění. Cíl hry je jako první taktickým umisťováním bytostí obsadit 5 polí. Pokud hrajete proti AI, tak ta slušně podvádí. Spoří manu "bůhví" kde a má silnější bytosti , takže tak jako tak Vás to donutí si nějaký ten boostřík koupit, aby jste byli konkurenceschopní.
Koupit či nekoupit? Pokud máte krevní skupinu "Magic pozitivní" a kamarády, které do toho zatáhnete, jděte do toho. Ostatním doporučuji vyčkat, zda vyjde slibovaná druhá edice. Do té doby se snad hráčská základna trošku rozroste, byť jsou takové signály, že v Evropě už nad hrou lámou hůl. Velký průšvih je to hlavně v Německu a ve Skandinávii, kde proběhla celkem rozsáhlá reklamní kampaň. Wizardi slibovali organizované hraní, mezinárodní on-line turnaje (zajímalo by mě jak by kontrolovali jestli si někdo doma nenamíchává karty jak se mu hodí) a to se zatím taky nekoná. Pokud se rozhodnete hru koupit, karty seženete zde. Na skladě jich máme dost, moc se neprodávají, takže nemusíte spěchat (Vtipná vsuvka - na Invexu si nějaký pán koupil booster, řekl nám že PS3 nemá, hru si nekoupí, ale že se mu to líbí. Tak mu kolega v prohlížecím módu všechny karty z boosteru ukázal a v tu chvíli snad nebyl na světě šťastnější člověk:)).
Na závěr přidávám pár foteček ze září 2007, kdy se k nám do firmy hra dostala. Přišla bez manuálu, jen s podivným video tutorialem, takže jsme si vše museli vydedukovat sami. O což se na fotkách kolega právě pokouší.
EOJ mají na svědomí firmy SONY a Wizards Of The Coast. Wizardi jsou tvůrcem "matky" sběratelských karetních her - Magic: The Gathering. Já pracuji na marketingu firmy ADC Blackfire Entertainment, tedy na půdě výhradního distributora Wizardů pro ČR, SR a několik dalších zemí. Už tedy zhruba měsíc před tím, než se hra dostala mezi hráče jsme jí měli v práci a testovali jsme a testovali...Měl sem tu čest představit EOJ na Invexu (mimochodem, u našeho stánku díky tomu nebylo vůbec k hnutí, protože...a to je s podivem...SONY se veletrhu s PS3 vůbec neúčastnilo a tudíž ta naše byla zřejmě jediná veřejně přístupná v celém areálu) a vlastně ještě před Invexem jsme hru prezentovali v Praze na Veletrhu hraček. Takže si myslím, že vzhledem k nasbíraným zkušenostem Vám můžu objektivně o hře něco říci.
SONY Czech se k EOJ stavělo od začátku velmi chladně. Částka, kterou měli vyčleněnou pro marketing byla opravdu směšná a tudíž jsme byli rádi, že nám zapůjčili na prezentace aspoň jednu PS3 a HD LCDčko. Pokud si hru někdo z vás chtěl hru koupit v datum, kdy oficiálně vyšla, měl smůlu, protože pro SONY to prostě nebyla priorita a tak vůbec neřešili, že ani speciálka jako třeba JRC ji nemá na skladě. Jestli si dobře pamatuji, tak trvalo víc než tři týdny, než si první šťastlivci mohli hru zahrát (pokud ji neměli ze zahraničí). Navíc jako první měla jít na trh dokonce verze bez kamerky, takže kdo neměl kamerku, musel si jí koupit zvlášť nebo čekat.
Ještě se zmíním o systému distribuce, který přímo souvisí s principem hry. EOJ je v jádru sběratelská karetní hra. Jako třeba již zmíněný Magic. Hráč má svůj vlastní balíček karet, který si vylepšuje a pak pomocí kouzel a bytostí v něm obsažených zkouší porazit svého protivníka. EOJ systém rozšiřuje o to, že karty se vykládají pod kamerku a ta z nich snímá speciální kód a karty se zhmotňují na obrazovce. V základním balení hry je kamerka, plátýnko, disk se hrou a balíček 30ti karet pro jednoho hráče. Tento set distribuuje SONY přes své prodejní kanály. Aby si hru hráč užil, musí si balíček vylepšovat, vyměňovat karty s kamarádama a tvořit si své vlastní strategie a herní postupy. Ty karty "navíc" pak distribuujeme my - Blackfire. A to ve dvou variantách. 1. předkonstruovaný balíček s 30ti kartami (PCD) za 399 Kč a 2. rozšiřující balíček (booster )s 8mi kartami za 115 Kč. Předpoklad pro to, aby se hra dobře prodávala, nebyl splněn už v začátku. PS3 je mezi hráči stále málo a a navíc i z nich se ještě oddělí velké procento, které o hru vůbec neprojeví zájem. člověk z menšího města tak má najednou problém - buď bude hrát přes internet, nebo s kamarádem u sebe v obýváku nebo proti AI. Hra proti AI časem omrzí, protože ze není žádný příběh a tudíž ani motivace opakovaně hrát podobné partie. Kamarád bez PS3 zas asi nebude chtít investovat stovky Korun do karet a přes internet v Čechách na moc hráčů nenarazíte a co si budeme povídat, prodejní čísla hovoří o tom, že v zahraničí taky ne. Takže tu máme hru v začarovaném kruhu se slušným potenciále a mizerným marketingem od SONY.
Princip hry je v tom, že máte hrací plochu 3x3 pole, na které je 5 různých povrchů. Lesy, Voda, Oheň, Pevnina, tajemný tech-povrch Biolith. Na tato pole se vykládají karty za manu, která se každé kolo generuje. Na kartách bytostí je jejich cena, útok, životy, směr kterým po vyložení zaútočí, směr ze kterého jsou nezranitelné, případně další vlastnosti. Některé bytosti na určitém povrchu nepřežijí, takže jsou zde potom třeba kouzla jako zemětřesení, která pole mění. Cíl hry je jako první taktickým umisťováním bytostí obsadit 5 polí. Pokud hrajete proti AI, tak ta slušně podvádí. Spoří manu "bůhví" kde a má silnější bytosti , takže tak jako tak Vás to donutí si nějaký ten boostřík koupit, aby jste byli konkurenceschopní.
Koupit či nekoupit? Pokud máte krevní skupinu "Magic pozitivní" a kamarády, které do toho zatáhnete, jděte do toho. Ostatním doporučuji vyčkat, zda vyjde slibovaná druhá edice. Do té doby se snad hráčská základna trošku rozroste, byť jsou takové signály, že v Evropě už nad hrou lámou hůl. Velký průšvih je to hlavně v Německu a ve Skandinávii, kde proběhla celkem rozsáhlá reklamní kampaň. Wizardi slibovali organizované hraní, mezinárodní on-line turnaje (zajímalo by mě jak by kontrolovali jestli si někdo doma nenamíchává karty jak se mu hodí) a to se zatím taky nekoná. Pokud se rozhodnete hru koupit, karty seženete zde. Na skladě jich máme dost, moc se neprodávají, takže nemusíte spěchat (Vtipná vsuvka - na Invexu si nějaký pán koupil booster, řekl nám že PS3 nemá, hru si nekoupí, ale že se mu to líbí. Tak mu kolega v prohlížecím módu všechny karty z boosteru ukázal a v tu chvíli snad nebyl na světě šťastnější člověk:)).
Na závěr přidávám pár foteček ze září 2007, kdy se k nám do firmy hra dostala. Přišla bez manuálu, jen s podivným video tutorialem, takže jsme si vše museli vydedukovat sami. O což se na fotkách kolega právě pokouší.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
