Jsou hry, které by si člověk rád zahrál už kvůli jejich pověsti. Takový případ je série Call Of Duty. Bohužel, cena těchto her není příliš úměrná jejich herní době, a tak se ke mě většinou dostanou až se značným zpožděním. Jednoduše se mi do nich nechce investovat. S výjimkou první Modern Warfare, jsem všechny hry této série hrál minimálně rok po jejich releasu.CoD 1 a 2 s minimálně dvouletým odstupem ještě na PC, MW2 na loni v prosinci a World At War dokonce až teď. A když myslím teď, tak to v praxi znamená, že se ke mě hra v úterý dostala a dneska je pokořena. Netrvalo to snad ani 6 hodin:/. Ke "zkompletování" celé série mi chybí už jen CoD 3 a nejnovější Black Ops. Na "trojku" už se asi nedostane, ale předpokládám, že Black Ops se časem v mechanice objeví.
Co tedy napsat k World At War? Díky bohu jsem za ní nemusel utratit ani korunu, ale měl jsem jí zapůjčenou. Ta kratičká hrací doba mě fakt "drtí" a vzhledem k tomu, že stále hraju multiplayer Modern Warfare 2, tady mě jako prodloužení doby strávené se hrou vůbec nezajímal. Těch pár hodin je, jak je u CoD zvykem, naplněno non-stop akcí, která nenudí, ale zároveň nepřináší nic nového. Navíc jsem her z 2. světové hrál tolik, že mě to už ani moc nebavilo. Reichstag už jsem v několika hrách dobýval, Stalingrad taky není moc originální, snad jen mise v Japonsku jsou relativně osvěžující...vlastně...ne, už jsme tu měli Medal Of Honor: Pacific Assault. Suma sumárum...tak 6/10. Ne že by to bylo úplně špatné, ale žádná "pecka" to teda taky není.
pátek 18. března 2011
sobota 12. března 2011
Gran Turismo 5 - foto mód
Není nejmenší pochyb o tom, že závodní hra Gran Turismo 5 pro Playstation 3, patří k tomu nejlepšímu, co kdy v herním průmyslu spatřilo světlo světa. Kromě závodění v tisícovce různých vozidel, o kterém už byly popsány stohy papíru, je součástí hry jedna zajímavá utilitka. Foto mód. Máte možnost si vyfotit vaší nabušenou káru, kde jen se vám zlíbí. Buď na některém ze závodních okruhů (přímo při závodě) nebo v různých zátiších. Ať už se jedná o hangár Red Bullu nebo italské náměstí, konečná kompozice je vždy jen na vás. Při závodě fotíte auta z replayů, ale zmíněná zátiší nabízejí možnost postavit si auto kam chcete, natočit kola, rozsvítit světla...prostě se vyblbnout. Celé je to dotažené tak daleko, že můžete nastavit mnoho parametrů fotoaparátu ručně. Chcete rozmazané pozadí? Chcete fotku světlejší? Nastavujte hejblátka a experimentujte. Vybrat si můžete také formát výsledné fotografie a nějaký ten filtr - sépie, černobílá, zvýraznění teplých barev atd. Po vyfocení si fotku můžete uložit a nakonec vyexportovat do galerie v menu vaší PStrojky. GT5 by bylo téměř dokonalé i bez foto módu, ale možnost vyfotit si vašeho motorového miláčka, do jehož tuningu jste investovali tisícovky kreditů, je pomyslnou třešničkou na dortu.
pondělí 28. února 2011
Mass Effect 2 - recenze
Zhruba před dvěma týdny jsem posílil redakci serveru GAMEROCK a zřejmě si mě chtěli pořádně vyzkoušet:) Jinak nedokážu pochopit, že jsem hned na svou první recenzi vyfasoval "petelici" Mass Effect 2. Nemá smysl psát 2x stejný článek a kopírovat ho sem samozřejmě také nebudu, takže si jí přečtěte zde: http://www.gamerock.cz/clanky/recenze/item/216-recenze-mass-effect-2
středa 9. února 2011
Dohráno: Lara Croft and The Guardian of Light
Kdybych měl jmenovat za rok 2010 jednu hru, která stála na PSN za stažení a vyplatila se každičká "kačka" do ní investovaná, měl bych ještě v půlce prosince naprosto jasno. Lara Croft and The Guardian of Light. Pak se o svátcích objevily Duely Planeswalkerů a pro mě osobně se vyšplhaly na vrcholek pomyslného PSN žebříčku za rok loňský rok. Nicméně to nic nemění na tom, že izometricky arkádová odnož Tomb Raidera je vynikající hra.
Lara se předvádí v tom nejlepším světle za posledních pár let a vůbec nevadí, že to není v "klasickém kabátě". Výborně stavěné levely a hlavně nepřeberné množství puzzlů vás nenechá ani chvilku na pochybách, že na hře pracovali profíci.
Velkou roli v řešení mnoha situací hraje "nekonečný oštěp", který Lara na začátku hry dostane od parťáka (dá se hrát v co-opu) Toteca, který jí celou hru provází (byť v "singlu" pouze v animacích). Po oštěpu se dá šplhat a dá se použít jako zbraň. Právě vytváření "schodiště" zapichováním oštěpu do zdi se ve hře objevuje několikrát.
Hodně hádanek je řešeno přemisťováním velkých balvanů, procházení polí s bodáky či ohnivými stěnami.A docela dost se také střílí. Z pistolí, brokovnice, pušky i zbraní hromadnějšího ničení:) A abych nezapomněl, Lara má k dispozici i nekonečnou zásobu granátů. Ty se hodí zvlášť na houfy malých nepřátel. Mezi nimi jsou třeba pavouci a různé ještěrky. K těm větším patří různí kamenní obři a těm největším pak T-Rex. Souboj s ním je skutečný požitek.
Během hry můžete sbírat různé artefakty, které můžete umístit do jednoho ze tří slotů. Některé regenerují zdraví, jiné zvětšují rádius granátů, další dobíjejí zbraně.
Celkově je Lara Croft and The Guardian of Light skvělá hra a já jí hodnotím 9/10.
Lara se předvádí v tom nejlepším světle za posledních pár let a vůbec nevadí, že to není v "klasickém kabátě". Výborně stavěné levely a hlavně nepřeberné množství puzzlů vás nenechá ani chvilku na pochybách, že na hře pracovali profíci.
Velkou roli v řešení mnoha situací hraje "nekonečný oštěp", který Lara na začátku hry dostane od parťáka (dá se hrát v co-opu) Toteca, který jí celou hru provází (byť v "singlu" pouze v animacích). Po oštěpu se dá šplhat a dá se použít jako zbraň. Právě vytváření "schodiště" zapichováním oštěpu do zdi se ve hře objevuje několikrát.
Hodně hádanek je řešeno přemisťováním velkých balvanů, procházení polí s bodáky či ohnivými stěnami.A docela dost se také střílí. Z pistolí, brokovnice, pušky i zbraní hromadnějšího ničení:) A abych nezapomněl, Lara má k dispozici i nekonečnou zásobu granátů. Ty se hodí zvlášť na houfy malých nepřátel. Mezi nimi jsou třeba pavouci a různé ještěrky. K těm větším patří různí kamenní obři a těm největším pak T-Rex. Souboj s ním je skutečný požitek.
Během hry můžete sbírat různé artefakty, které můžete umístit do jednoho ze tří slotů. Některé regenerují zdraví, jiné zvětšují rádius granátů, další dobíjejí zbraně.
Celkově je Lara Croft and The Guardian of Light skvělá hra a já jí hodnotím 9/10.
středa 19. ledna 2011
Duels of the Planeswalkers - kartičky kam se podíváš
Před sedmnácti lety spatřila světlo světa sběratelská karetní hra, která doslova ovládla celou planetu. Magic: The Gathering. Propadly jí miliony hráčů a hlavně díky propracovanému systému turnajů si stále získává nové a nové příznivce. Před dvěma lety se společnost Wizards of the Coast, která je jejím výrobcem rozhodla, že Magic přiblíží ještě širšímu publiku - prostřednictvím herních konzolí.Hra Duels of the Planeswalkers (Souboje sférochodců) vyšla původně na X-box 360, v létě loňského roku na PC a o Vánocích se konečně dočkali i majitelé PS3.
Hráčům, kteří někdy "papírový" Magic hráli, následujících pár řádků neřekne nic nového, ale je třeba hru alespoň zjednodušeně přiblížit vám ostatním, kteří jste s ní nikdy nepřišli do styku. Magic je hra primárně určená pro dva hráče, kteří představují mocné kouzelníky (Sférochodce). Každý má svůj balíček karet - knihovnu kouzel, jehož prostřednictvím se snaží protivníkovi ubrat 20 životů. Za celou dobu existence hry vyšlo více než 10000 karet a pro hraní jen tak pro zábavu si hráči mohou připravit balíček z jakýchkoliv z nich. Mimo to jsou karty v pěti barvách magie - bílá, modrá, černá, červená a zelená, každá se svými výhodami i slabinami. Všichni vaši protihráči tedy mohou mít naprosto unikátní herní styl a každá hra je tak jiná a stále zajímavá. Mezi kartami se nachází různé bytosti, léčící i smrtící kouzla, posilující i oslabující očarování, mocné artefakty a karty zemí, které generují magickou manu, sloužící jako platidlo při hraní ostatních karet. Pokud byste se chtěli o Magicu dozvědět více, doporučuji vám web www.hrajumagic.cz, který by měl nováčkům usnadnit vstup do hry.
Povinný úvod máme tedy za sebou a můžeme se vrhnout na elektronickou verzi - na Duely Planeswalkerů.
Nejprve bych se trochu pozastavil nad distribucí hry. Ta probíhá prostřednictvím PSN a cena je příjemně budgetová. Můžete si zdarma vyzkoušet i demo, což doporučuji, protože Magic nemusí oslovit každého. Kromě plné verze jsou k dispozici ke stažení i 3 placené expanze, které jsou povinností pro všechny zkušenější hráče. Tím však výčet downloadů nekončí. Je jich včetně hry samotné celkem 42 (všechny placené) a zahrnují odemčení všech balíčků ve hře (chápu, někomu to ulehčí procházení hrou), metalické karty do všech balíčků (naprostá zbytečnost), avatary do hry (taky mi přijdou zbytečné), nové pozadí do menu hry (taktéž zbytečnost) a nové hrací stoly (budu se opakovat, ale...však víte). Nicméně proti gustu...
V menu hry máte na výběr výuku hry, kampaň, co-op kampaň, multiplayer pro 2-4 hráče a výzvy.
Díky výuce a všudypřítomné nápovědě se i začátečníci poměrně rychle dostanou do hry a mohou se vrhnout na kampaň. Na začátku máte jeden balíček a musíte porazit jiný balíček. Po každém vítězství se vám do balíčku otevřou nové karty, další balíček k poražení a postupem času i celé nové balíčky. Jakmile jednoho virtuálního soupeře porazíte, při další hře s ním bude obtížnost o něco zvednutá. Mě osobně v celé kampani i jejím pokračování v podobě expanzí potrápil jen jeden soupeř, ale to bych přičítal spíše tomu, že Magic nějaký ten pátek hraju. Celkově této části hry nemám co vytknout.
Co-op kampaň spočívá ve hře 2 živých hráčů, proti dvěma virtuálním. Oficiálně se tento formát hry jmenuje Two-headed Giant. Oba spoluhráči mají dohromady 30 životů a vzájemně si pomáhají. Pokud máte 2 ovladače, nepotřebujete ani druhého živého spoluhráče, protože sám "pilotovat" dva balíčky najednou je také docela výzva a zábava. Osobně mě díky vyšší obtížnosti Co-op kampaň uspokojila více než klasická hra pro jednoho hráče.
Výzvy jsou takové Magicové puzzle. Máte na stole a v ruce nějaké karty, a víte, že musíte v jednom kole porazit soupeře, jinak on porazí vás. Většina výzev je celkem obtížná, ale jakmile pochopíte, jak se jednotlivé karty doplňují a že dost často můžete využít i karet soupeře, začnete plnit i ty, které vám přišly nehratelné. Pro začátečníky to bude asi příliš velké sousto, ale zkušenější hráči budou nadšeni.
Po dohrání kampaní a výzev už budete pravděpodobně hrou natolik pohlceni, že se vrhnete na souboje on-line. Byť jsem díky některým PS-přátelům nahrál nejvíc her ve 3 nebo ve 4, je samozřejmě nejběžnější hra 2 hráčů. Tam totiž můžete ukázat jak na tom se znalostí svých karet a herními zkušenostmi jste. Hra více hráčů je jen o tom, kdo se proti komu spikne. O tom více méně rozhoduje, kdo má v očích soupeřů nejnebezpečnější balíček. Zahrát si můžete zápasy soukromé, bodované i nebodované. Ve "Státech" hra vyšla o něco dříve, takže prokousat se na vrchol bodovaného žebříčku bude pro Evropany těžký oříšek.
Pro běžného hráče, kterého zatím Magic míjel mám na hru jen slova chvály. Opravdu jí doporučuji všem, kteří mají rádi fantasy, společenské hry a hodně lidí kolem sebe. díky speciální promo akci máte po zakoupení hry možnost získat svůj první papírový balíček Magicu v některém z herních klubů zcela zdarma a promo kartu sférochodkyně Liliany Vess k tomu. Třeba vás hra chytne natolik, že se za pár měsíců potkáme na nějakém "papírovém" turnaji.
Pro hráče, kteří mají s Magicem už nějaké ty zkušenosti, přináším trošku hlubší pohled na herní systém a mínusy hry, které postupně vyplují na povrch.
Ze začátku jsem kvitoval automatické tapování zemí při placení kouzel. Hra celkem rozumně nechávala volné země pro nevyvolané karty, a to i pokud jste si je chtěli šetřit do kola soupeře. Tohle naprogramovat třeba u tříbarevného balíčku bylo určitě dost obtížné. Nicméně idylka netrvala věčně. První čeho jsem si všiml, bylo to, že hra jaksi nepočítá s aktivačními abilitami na kartách ve hře. Máte na stole Drudge Skeletona, země BRR (black, red, red) a v ruce Incinerate. Tu sešlete a víte, že potřebujete Swamp na potencionální regeneraci kostlivce. Hra však místo RR tapne BR. Nakonec zjistíte, že podobná chyba hry, s tapováním zemí při hraní karet z ruky, je jen otázkou času. Když jsem v on-linu prohrál téměř vyhranou hru s BW kontrolem, málem jsem překousnul ovladač. Měl jsem 2 životy, soupeř 3. Já na stole taplou 4/4 bytost a nezatapované země UUUW (3x blue + white). V ruce pak Cancel (1UU) a Condemn (W). Soupeř měl jednu bytost, která by mě mohla zabít a v ruce jednu kartu, kterou si právě líznul. Plán jasný...jestli má něco světobornýho, zahraju Cancel a na bytost, kterou určitě zaútočí Condemn....jo...přišel Terror, já na něj Cancel...a hra tapla UUW...místo třech islandů:/
Druhou nevychytanou věcí je "stavba" (spíš editace) balíčků. Každý hráč Magicu ví, že příliš mnoho karet = kouzelníkova smrt:) Základní balíčky mají ideálních 60 karet, ale karty, které během hry vyhráváte, k těm 60 kartám můžete buď přidat nebo si je nechat v sideboardu. Navíc s rostoucím počtem karet hra do balíčků automaticky dosypává karty zemí. Karty ze "základu" prostě nahradit nejdou. Máte pouze volbu hrát se základním balíčkem, nebo se silnějším třeba s 80ti kartami, ale když si pak 5 kol za sebou líznete s prázdnou rukou jen zemi, budete pěkně vytočení.
Jen krátce se ještě zmíním o vizuální a zvukové stránce hry. Grafika rozhodně neurazí a od karetní hry asi ani nikdo nečeká žádné super efekty. Animace karet jsou z počátku příjemné (hlavně vyhodnocování udělených zranění), ale na on-line souboje se vyplatí je vypnout. Hudba hraje pouze v menu, ale při hře jsem neměl pocit, že by mi chyběla. Zvuky provázející hraní karet jsou naproti tomu příjemným zpestřením.
Verdikt je tedy následující. Duely Planeswalkerů jsou skvělou vstupenkou do světa Magic: The Gathering pro všechny začínající hráče i všechny fantasy fanoušky, kteří chtějí vyzkoušet něco nového. Pro zkušené hráče je to must-have titul, který zabaví, můžete jeho prostřednictvím naučit Magic své kamarády, ale musíte překousnout pár technických nedokonalostí, které dovedou hru znepříjemnit. Snad si s nimi Wizardi do další verze (vím, kdy přibližně bude, ale zatím nepovím:)) poradí.
Hráčům, kteří někdy "papírový" Magic hráli, následujících pár řádků neřekne nic nového, ale je třeba hru alespoň zjednodušeně přiblížit vám ostatním, kteří jste s ní nikdy nepřišli do styku. Magic je hra primárně určená pro dva hráče, kteří představují mocné kouzelníky (Sférochodce). Každý má svůj balíček karet - knihovnu kouzel, jehož prostřednictvím se snaží protivníkovi ubrat 20 životů. Za celou dobu existence hry vyšlo více než 10000 karet a pro hraní jen tak pro zábavu si hráči mohou připravit balíček z jakýchkoliv z nich. Mimo to jsou karty v pěti barvách magie - bílá, modrá, černá, červená a zelená, každá se svými výhodami i slabinami. Všichni vaši protihráči tedy mohou mít naprosto unikátní herní styl a každá hra je tak jiná a stále zajímavá. Mezi kartami se nachází různé bytosti, léčící i smrtící kouzla, posilující i oslabující očarování, mocné artefakty a karty zemí, které generují magickou manu, sloužící jako platidlo při hraní ostatních karet. Pokud byste se chtěli o Magicu dozvědět více, doporučuji vám web www.hrajumagic.cz, který by měl nováčkům usnadnit vstup do hry.
Povinný úvod máme tedy za sebou a můžeme se vrhnout na elektronickou verzi - na Duely Planeswalkerů.
Nejprve bych se trochu pozastavil nad distribucí hry. Ta probíhá prostřednictvím PSN a cena je příjemně budgetová. Můžete si zdarma vyzkoušet i demo, což doporučuji, protože Magic nemusí oslovit každého. Kromě plné verze jsou k dispozici ke stažení i 3 placené expanze, které jsou povinností pro všechny zkušenější hráče. Tím však výčet downloadů nekončí. Je jich včetně hry samotné celkem 42 (všechny placené) a zahrnují odemčení všech balíčků ve hře (chápu, někomu to ulehčí procházení hrou), metalické karty do všech balíčků (naprostá zbytečnost), avatary do hry (taky mi přijdou zbytečné), nové pozadí do menu hry (taktéž zbytečnost) a nové hrací stoly (budu se opakovat, ale...však víte). Nicméně proti gustu...
V menu hry máte na výběr výuku hry, kampaň, co-op kampaň, multiplayer pro 2-4 hráče a výzvy.
Díky výuce a všudypřítomné nápovědě se i začátečníci poměrně rychle dostanou do hry a mohou se vrhnout na kampaň. Na začátku máte jeden balíček a musíte porazit jiný balíček. Po každém vítězství se vám do balíčku otevřou nové karty, další balíček k poražení a postupem času i celé nové balíčky. Jakmile jednoho virtuálního soupeře porazíte, při další hře s ním bude obtížnost o něco zvednutá. Mě osobně v celé kampani i jejím pokračování v podobě expanzí potrápil jen jeden soupeř, ale to bych přičítal spíše tomu, že Magic nějaký ten pátek hraju. Celkově této části hry nemám co vytknout.
Co-op kampaň spočívá ve hře 2 živých hráčů, proti dvěma virtuálním. Oficiálně se tento formát hry jmenuje Two-headed Giant. Oba spoluhráči mají dohromady 30 životů a vzájemně si pomáhají. Pokud máte 2 ovladače, nepotřebujete ani druhého živého spoluhráče, protože sám "pilotovat" dva balíčky najednou je také docela výzva a zábava. Osobně mě díky vyšší obtížnosti Co-op kampaň uspokojila více než klasická hra pro jednoho hráče.
Výzvy jsou takové Magicové puzzle. Máte na stole a v ruce nějaké karty, a víte, že musíte v jednom kole porazit soupeře, jinak on porazí vás. Většina výzev je celkem obtížná, ale jakmile pochopíte, jak se jednotlivé karty doplňují a že dost často můžete využít i karet soupeře, začnete plnit i ty, které vám přišly nehratelné. Pro začátečníky to bude asi příliš velké sousto, ale zkušenější hráči budou nadšeni.
Po dohrání kampaní a výzev už budete pravděpodobně hrou natolik pohlceni, že se vrhnete na souboje on-line. Byť jsem díky některým PS-přátelům nahrál nejvíc her ve 3 nebo ve 4, je samozřejmě nejběžnější hra 2 hráčů. Tam totiž můžete ukázat jak na tom se znalostí svých karet a herními zkušenostmi jste. Hra více hráčů je jen o tom, kdo se proti komu spikne. O tom více méně rozhoduje, kdo má v očích soupeřů nejnebezpečnější balíček. Zahrát si můžete zápasy soukromé, bodované i nebodované. Ve "Státech" hra vyšla o něco dříve, takže prokousat se na vrchol bodovaného žebříčku bude pro Evropany těžký oříšek.
Pro běžného hráče, kterého zatím Magic míjel mám na hru jen slova chvály. Opravdu jí doporučuji všem, kteří mají rádi fantasy, společenské hry a hodně lidí kolem sebe. díky speciální promo akci máte po zakoupení hry možnost získat svůj první papírový balíček Magicu v některém z herních klubů zcela zdarma a promo kartu sférochodkyně Liliany Vess k tomu. Třeba vás hra chytne natolik, že se za pár měsíců potkáme na nějakém "papírovém" turnaji.
Pro hráče, kteří mají s Magicem už nějaké ty zkušenosti, přináším trošku hlubší pohled na herní systém a mínusy hry, které postupně vyplují na povrch.
Ze začátku jsem kvitoval automatické tapování zemí při placení kouzel. Hra celkem rozumně nechávala volné země pro nevyvolané karty, a to i pokud jste si je chtěli šetřit do kola soupeře. Tohle naprogramovat třeba u tříbarevného balíčku bylo určitě dost obtížné. Nicméně idylka netrvala věčně. První čeho jsem si všiml, bylo to, že hra jaksi nepočítá s aktivačními abilitami na kartách ve hře. Máte na stole Drudge Skeletona, země BRR (black, red, red) a v ruce Incinerate. Tu sešlete a víte, že potřebujete Swamp na potencionální regeneraci kostlivce. Hra však místo RR tapne BR. Nakonec zjistíte, že podobná chyba hry, s tapováním zemí při hraní karet z ruky, je jen otázkou času. Když jsem v on-linu prohrál téměř vyhranou hru s BW kontrolem, málem jsem překousnul ovladač. Měl jsem 2 životy, soupeř 3. Já na stole taplou 4/4 bytost a nezatapované země UUUW (3x blue + white). V ruce pak Cancel (1UU) a Condemn (W). Soupeř měl jednu bytost, která by mě mohla zabít a v ruce jednu kartu, kterou si právě líznul. Plán jasný...jestli má něco světobornýho, zahraju Cancel a na bytost, kterou určitě zaútočí Condemn....jo...přišel Terror, já na něj Cancel...a hra tapla UUW...místo třech islandů:/
Druhou nevychytanou věcí je "stavba" (spíš editace) balíčků. Každý hráč Magicu ví, že příliš mnoho karet = kouzelníkova smrt:) Základní balíčky mají ideálních 60 karet, ale karty, které během hry vyhráváte, k těm 60 kartám můžete buď přidat nebo si je nechat v sideboardu. Navíc s rostoucím počtem karet hra do balíčků automaticky dosypává karty zemí. Karty ze "základu" prostě nahradit nejdou. Máte pouze volbu hrát se základním balíčkem, nebo se silnějším třeba s 80ti kartami, ale když si pak 5 kol za sebou líznete s prázdnou rukou jen zemi, budete pěkně vytočení.
Jen krátce se ještě zmíním o vizuální a zvukové stránce hry. Grafika rozhodně neurazí a od karetní hry asi ani nikdo nečeká žádné super efekty. Animace karet jsou z počátku příjemné (hlavně vyhodnocování udělených zranění), ale na on-line souboje se vyplatí je vypnout. Hudba hraje pouze v menu, ale při hře jsem neměl pocit, že by mi chyběla. Zvuky provázející hraní karet jsou naproti tomu příjemným zpestřením.
Verdikt je tedy následující. Duely Planeswalkerů jsou skvělou vstupenkou do světa Magic: The Gathering pro všechny začínající hráče i všechny fantasy fanoušky, kteří chtějí vyzkoušet něco nového. Pro zkušené hráče je to must-have titul, který zabaví, můžete jeho prostřednictvím naučit Magic své kamarády, ale musíte překousnout pár technických nedokonalostí, které dovedou hru znepříjemnit. Snad si s nimi Wizardi do další verze (vím, kdy přibližně bude, ale zatím nepovím:)) poradí.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
